Jaké sankce vás čekají v případě porušení daňových povinností?

Podnikatelé mají celou řadu povinností. Musí splnit velké množství kroků a požadavků v rámci své činnosti. Nejdříve musí získat potřebné oprávnění pro danou činnost, pokud daná činnost oprávnění vyžaduje. Zároveň je třeba se přihlásit k povinným poplatkům, dodržovat všechny předpisy a v neposlední řadě vést účetnictví, popřípadě vést jinou evidenci (daňová evidence, evidence příjmů).

Pokud všechny výše zmíněné povinnosti podnikatel nedodrží a účetnictví není řádně vedeno, můžou podnikateli hrozit sankce. Co nastane v případě, kdy podnikatelé své povinnosti týkající se vedení účetnictví a správy daní neplní a jaké jim hrozí sankce? 

Dle Zákonu o daních z příjmů jsou neuznatelným nákladem penále, úroky a pokuty. Jedná se typicky o sankce, které vyplývají z daňového řádu nebo jiných předpisů – například penále za pozdně uhrazené pojistné na veřejné zdravotní pojištění, úrok z prodlení za pozdně odvedenou daň a další.

Za daňově neuznatelné výdaje se dále považují:

• Úroky z prodlení
• Úroky z posečkané částky
• Peněžité tresty
• Přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení 
• Přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění
• Přirážky k příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
• Náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu

Za daňově uznatelné náklady se naopak považuje následující, ale pouze v případě, pokud plynou ze závazkových vztahů a byly zaplaceny:

• Smluvní pokuty 
• Úroky z prodlení
• Poplatky z prodlení
• Penále a jiné sankce
• Úroky ze zápůjček
• Úroky z úvěrů, pokud je věřitelem fyzická osoba nevedoucí účetnictví

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, vzniká mu dle daňového řádu povinnost zaplatit pokutu. Existuje zde tzv. „pardon lhůta“, která říká, že k tomu, aby byla pokuta uložena, musí daňový subjekt podat daňové přiznání se zpožděním, které bude delší než pět pracovních dní.

Výše pokuty se pak v případě opožděného podání daňového přiznání stanovuje v následující výši: 

1. 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení nebo
2. 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení nebo
3. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení.

Ve všech třech případech platí, že pokuta může dosáhnout nejvýše 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty. 

V případě, kdy má plátce daně povinnost podat hlášení nebo vyúčtování a svou povinnost nesplní nebo požadované dokumenty podá se zpožděním delším než pět pracovních dní – vzniká plátci daně povinnost uhradit pokutu. V případě nedodání nebo pozdního dodání hlášení či vyúčtování plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % z celkové částky daně, a to za každý den prodlení, nejvýše však ale 0,5 % z celkové částky daně, která měla být ve vyúčtování nebo hlášení uvedena. 

Pokud by pokuta, která by vznikla za pozdního podání, byla nižší než 1000 Kč, pokuta se nepředepíše a daňový subjekt nemá povinnost tuto pokutu uhradit. Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. 

V případě, že daňový subjekt nepodá daňové tvrzení ani dodatečně, bude činit výše pokuty nejméně 500 Kč. 

Správce daně rozhoduje o povinnosti uhradit pokutu platebním výměrem. Vyměřená pokuta pak musí být uhrazena do třiceti dní ode dne oznámení platebního výměru.

Penále v daňovém řádu

Mimo pokut, které definuje daňový řád, může být daňovému subjektu vyměřeno také i penále. V případě, kdy dochází k doměřování daně a vzniká rozdíl oproti poslední známé daňové povinnosti, je daňový subjekt povinen uhradit penále: 

1. 20 %, pokud je daň zvyšována
2. 20 %, pokud je snižován daňový odpočet
3. 1 %, pokud je snižována daňová ztráta.

O povinnosti uhradit penále rozhoduje správce daně platebním výměrem. Vyměřené penále je splatné do třiceti dní od oznámení platebním výměrem. Daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále v případě, že rozdíl vzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. Toto se však nevztahuje na dodatečné přiznání nebo dodatečné vyúčtování, které  nebylo přípustné.

Úroky z prodlení

Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik. Pokud se jedná o úroky hrazené daňovým subjektem, rozdělují se tyto úroky na úrok z prodlení a na úrok z posečkané částky. Úroky však mohou být hrazené i správcem daně – například úrok z vratitelného přeplatku, který nebyl vrácen v termínu v souladu se zákonem.

Úrok z prodlení vzniká buď „od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby“ nebo „ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu do dne její platby“. Úrok z prodlení naopak nevzniká po dobu posečkání nebo u nedoplatku, který vznikl v důsledku porušení daňových povinností zůstavitele.

Úrok z prodlení, resp. jeho výše, odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku a je splatný dnem, ve kterém byly splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Úrok z prodlení se však nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, pokud v úhrnu nepřesáhne u jednoho druhu daně a u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

Úroky z posečkané částky

Pokud bylo povoleno posečkání nebo posečkání nastalo, je základem pro výpočet úroku částka daně, u které bylo posečkání povoleno. Takový úrok vzniká po dobu posečkání daně a je splatný do třiceti dní ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.

Pokud je povoleno posečkání, odpovídá výše úroku polovině úroku z prodlení nebo jemu podobným podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení stanoveném daňovým řádem.

Další sankce

Daňovým subjektům však mohou být uděleny i další pokuty, například pořádková pokuta nebo pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy. Správce daně například může udělit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, pokud daňový subjekt ztěžuje správu daní. To může být způsobeno například rušením pořádku i přes předchozímu upozornění, neuposlechnutím pokynu úřední osoby nebo také za urážlivé chování k úřední osobě.

Pořádková pokuta však může být mnohem vyšší, a to až 500 000 Kč, pokud osoba závažně ztěžuje nebo maří správu daní, a to zejména tak, pokud nevyhoví správci daně ve lhůtě pro splnění procesních povinností (bez dostatečné omluvy). Na uložení pokuty platí lhůta jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání, které je důvodem pro uložení pořádkové pokuty. Pořádkovou pokutu lze také ukládat opakovaně.

Daňovému subjektu může být uložena i pokuta za nesplnění povinností nepeněžní povahy, a to až 500 000 Kč. Jedná se například o situace, kdy není splněna registrační nebo ohlašovací povinnost, případně kdy nejsou splněny záznamní nebo jiné evidenční povinnosti. V takovém případě může být pokuta uložena až tři roky po tom, co k porušení povinností došlo.